Popis rostliny
|
| Bylina je zhruba 40 cm vysoká s přímou, jednoduchou nebo větvenou, červeně naběhlou lodyhou. Listy má řapíkaté, vejčité až podlouhlé. Spodní jsou klínovité, celokrajné, vroubkované nebo odděleně pilovité. V hořejší části jsou menší a přecházejí v listeny. Z paždí listenů vyrůstají lichopřesleny bílých, žlutobílých, někdy narůžovělých kvítků. Plody (tvrdky) jsou černohnědé. Celá rostlina bývá chlupatá a má osobitý pach. Kvete od června do září. |
Kde ji najdeme
|
| Druh původem z jižní Asie, u nás se občas pěstuje a ojediněle zplaňuje. |
Co je dobré
|
| Nať |
Jak na to
|
| Většinou se užívá nať z pěstovaných druhů. Sbírá se v době květu (červen až září) seřezáváním asi 30 cm od vrcholu. Suší se v tenkých vrstvách pokud možno rychle ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 35°C. Droga má kořenitý pach a kořenitou chuť. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně silici (až 1,5%) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linalolem a dále průměrně 5% tříslovin. Uvedené látky zvyšují žaludeční činnost, snižují nadýmání, podporují chuť k jídlu. Mají také spasmolytický účinek. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu jako karminativum, spasmolytikum a aromatikum (2 čajové lžičky na 2 šálky vody jednou denně) při nadýmání, při chronickém žaludečním kataru, při poruchách trávicího traktu, při spastické zácpě apod. Zevně k obkladům na opruzená místa kůže (intertrigo) a při kašli též jako kloktadlo. S bazalky se také získává silice, která se užívá ve voňavkářství. Svou vůní připomíná směs růží a karafiátů. |
Užití v kuchyni
|
| Používá se jako koření do omáček, čerstvá do salátů nebo jako kořenící přísada do různých pokrmů (vmíchává se do mozarelly). Za války byl k dostání tzv. “německý pepř” jako náhrada pravého koření. Byly to mleté listy bazalky. Může částečně také nahradit Fructus cardamomi. |
