Popis rostliny
|
| Aromatická vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a přímou, větvitou, až 70 cm vysokou, drsně oděnou lodyhou. Listy jsou vstřícné, asi 3–5 cm dlouhé, přisedlé nebo krátce řapíkaté, široce nebo podlouhle vejčité, částečně zašpičatělé, ostře, často dlouze zubaté, na okraji kadeřavé, s čepelí puchýřovitě hrbolatou. Na líci jsou zelené, na rubu šedozelené. Nervy na spodu nápadně vystupují. Celá čepel je žláznatě tečkovaná. Květy jsou pyskaté, červenofialové, sestavené v lichopřesleny a nahloučené ve štíhlé, válcovité klasy. Plody jsou tvrdky. Rostlina voní silně aromaticky, ne však po mátě, nýbrž poněkud kmínově. Kvete od července do září. |
Kde ji najdeme
|
| Máta kadeřavá – varieta máty peprné – je rozšířena hlavně ve Středozemí. U nás se pěstuje v zahradách a na polích. Místy i zplaňuje. Při pěstování se množí dělením trsů a je odolnější proti mrazům než máta peprná. |
Co je dobré
|
| Listy. Pro domácí upotřebení se často používají mladé kvetoucí vršky s listy. |
Jak na to
|
| Listy se sbírají za suchého počasí na počátku květu v poledních hodinách v červenci až září. Nať se odřezává a listy se sdrhují. Suší se ve stínu co nejrychleji, jinak hnědne. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 35°C. Je to siličná droga. Má silně kořenitý pach a kořenitou chuť, ne však chladivou jako máta peprná. |
Co obsahuje a umí
|
| List obsahuje hlavně silici (až 2,5 %) s hlavní obsahovou složkou karvonem, cineolem, limonenem, z flavonových látek je to diosmetin, dále třísloviny (asi 6 %) aj. Máta kadeřavá povzbuzuje činnost střev, žaludku a žlučníku. |
Na co se hodí
|
| Jako cholagogum, karminativum, stomachikum vnitřně v nálevu (třikrát denně 1 polévková lžíce řezaných listů na půl litru vody) při nechutenství, žaludečních obtížích, křečovitých bolestech, nadýmání a průjmu. V kombinaci s jinými drogami se užívá pro svůj choleretický účinek při špatné funkci žlučníku a žlučových cest. Vcelku se užívá podobně jako máta peprná, ale její účinek je slabší. |
