Popis rostliny
|
Jsou to statné dvouleté, jen zřídka jednoleté rostliny velmi si podobné. Rolišují se celkem málo listovým tvarem a květem. Komonice lékařská má v květu křídla delší než člunek, kdežto komonice vysoká má křídla i člunek stejně vysoký a roztroušeně chloupkatý. Obě dosahují výšky asi 150 cm. Mají vystoupavé lodyhy s dlouze řapíkatými trojčetnými listy, jejich lístky jsou opakvejčité, zoubkované a mají nasazenou konečnou špičku. Drobné, žluté květy tvoří řídké, jednostranné úžlabní hrozny, vyrůstající z paždí vrchních listů. Plod je šedohnědý lusk s jedním nebo dvěma vejčitými semeny. Kvetou od června do září. |
Kde ji najdeme
|
Jsou to druhy v Evropě rozšířené, u nás rostou na stráni, u cest, na kamenitých místech, železničních náspech apod. |
Co je dobré
|
Nať nebo jen květ. |
Jak na to
|
Kvetoucí nať nebo sdrhnuté květy se sbírají v červnu až září a suší přirozeným teplem. Sušení při umělém teple nesmí překročit 35°C. Usušená voní po kumarinu a chutná nahořkle. |
Co obsahuje a umí
|
Obsahuje hlavně v květech asi 0,9% kumarinu a 0,2% melilotinu, purinové deriváty, allantoin, kyselinu allantoinovou a močovou, flavonová barviva, tříslovinu, antivitamín K a fytoncidní látky. V čerstvé rostlině je kumarin a melilotin glykosidně vázaný a teprve sušením se uvolní. Antivitamín K podmiňuje antikoagulační účinky komonice. Ve větších dávkách nebo při delším užívání vyvolává bolesti hlavy, závratě, dávení, spavost a ochrnutí (přítomnost kumarinu) a způsobuje snížení krevní srážlivosti, což by mohlo vést k vnitřnímu krvácení. |
Na co se hodí
|
Vnitřně jako antikoagulans, sedativum, spasmolytikum a antiflogistikum v macerátu (1 čajová lžička řezané komonice na šálek vody, 2-3 šálky denně – celkem asi 4 g). Usušená komonice zvyšuje kapilární odolnost, zlepšuje mozkové a periferní prokrvení a venosní oběh. Má protizánětlivý účinek. Uvolňuje křeče hladkého svalstva a tlumí jejich činnost. Kumarinový účinek se využívá při léčbě křečových žil, hemoroidů, zánětu žil s otoky dolních končetin, bércových vředů apod. Zmírňuje obtíže z vysokého krevního tlaku v klimaktériu a působí proti nespavosti. Ve směsích se užívá k tišení křečí žaludku, střev a kolikovitých bolestí i křečí hladkého svalstva (astma). Hlavně se však užívá zevně ve formě obkladů a k omývání i ve formě náplastí jako prostředek tišící, změkčující a hojící rány. |