Popis rostliny
|
| Asi 20 cm vysoká vytrvalá bylina s větveným oddenkem, s přízemní listovou růžicí, s plazivými kořenujícími výhonky a přímou lodyhou. Listy dlouze řapíkaté a opatřené palisty jsou trojčetné, pilovitě zubaté a chloupkaté. Květy stojící na dlouhých stopkách jsou pravidelné, pětičetné, s bílými okrouhle vejčitými korunními plátky. Lůžko květní po odkvetení zdužnatí v podlouhlý až 2 cm dlouhý, sladký, červený plod – jahodu. Na masitém lůžku sedí drobné pecičkovité nažky. Kvete od května do září. |
Kde ji najdeme
|
| Je rozšířen v Evropě a v Asii. U nás roste na pasekách a lesních křovinatých stráních, v příkopech a na hrázích od nížiny do horského pásma. |
Co je dobré
|
| List |
Jak na to
|
| List se sbírá v době květu rostliny (od května do září) a suší se ve stínu nebo umělou teplotou nepřevyšující 40°C. Usušený list je bez pachu, chutná poněkud slizovitě a hořce. Listy pěstovaných druhů nesbíráme. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně třísloviny a malé množství silice s citrónově vonnou složkou, kyselinu jablečnou a salicylovou, něco slizu, stopy alkaloidů, vitamín C a značné množství minerálních látek a cukry. Působí mírně svíravě a protizánětlivě. Je sílícím prostředkem pro rekonvalescenty. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně jako desinficiens a roborans (asi 3 g listů na 2 šálky vody a mírně svařit) při zánětech střevní sliznice spojených s průjmy a při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích. Je vhodný do čajových směsí. Připravuje-li se z jahodníku čajový nápoj, listy se nevaří, nýbrž pouze spaří (nálev). Stačí polovina shora uvedené dávky. Listy se také nejvíc k těmto účelům fermentují, stejně jako listy ostružiníku. Jsou pak tmavší a mají příjemnou vůni. Zevně se jahodník může užít jako dermatologikum v obkladech při krvácivých hemoroidech, při mokvavých ranách, ke kloktání při zánětech dutiny ústní a při zápachu z úst. |
