Popis rostliny
|
| Vonná, vytrvalá bylina až 15cm vysoká s krátkým oddenkem a tenkými kořenujícími výhonky, až 20cm dlouhými. První listy jsou malé, dlouze řapíkaté, ledvinovité až okrouhle srdčité, při okraji vroubkované. Později narůstají listy větší. V březnu a v dubnu se vytvářejí stopkaté fialové květy. Jsou zpravidla neplodné. V srpnu vyrůstají na výhoncích úplně při zemi druhé nevelké květy s téměř bezbarvými korunami – jsou plodné a dávají semena. Plod je kulovitá tobolka krátce a hustě chlupatá. Kvete v březnu a dubnu. |
Kde ji najdeme
|
| Domácí je hlavně ve Středozemí, v Číně a v Japonsku. U nás se vyskytuje v listnatých, humózních lesích a hájích a na křovinatých stráních. Často je také zplanělá v zahradách a parcích. |
Co je dobré
|
| Oddenek a někdy nať. |
Jak na to
|
| Oddenek se sbírá na podzim (září až říjen), rychle se omyje a osuší. Suší se nejlépe při umělé teplotě, která nesmí překročit 40°C. Sušený oddenek je bez pachu a má palčivě ostrou chuť. Nať se sbírá v době květu rostliny. Suší se stejně jako oddenek. |
Co obsahuje a umí
|
| Oddenek i nať obsahují alkaloid violin, kterému se připisují emetické účinky, dále hlavně saponiny a malé množství silice se sloučeninou kyseliny salicylové. Saponiny zlepšují vylučování hlenu a usnadňují odkašlávání. Bylinka má také diuretický účinek. Květ obsahuje asi 0,003% silice. Silici obsahuje i nať a kořen. |
Na co se hodí
|
| Jako expektorans, emetikum a mírné sekretolytikum. Vnitřně macerát (lžička sušené bylinky macerovaná 6 hodin v šálku vody) jako prostředek proti kašli a k podpoře odkašlávání, při černém kašli a kataru průdušek. Řidčeji se používá jako diuretikum. Zevně do koupelí na špatně se hojící rány a s přesličkou při hemoroidech. Kořen se často doporučuje jako náhražka ipekakuanhového kořene. Z čerstvých květů se získává silice, která nezředěná téměř vůbec nevoní a teprve po naředění 1 : 500 až 1 : 10 000 vystoupí zřetelná violková vůně. |
