Popis rostliny
|
| Přímá, silně větvená jednoletá rostlina až 30 cm vysoká se čtyřhrannou, žláznatě chloupkatou, na bázi často červenofialově zbarvenou lodyhou s uzlinami. Listy má řapíkaté, vejčitě kopinaté s okrajem hrubě pilovitým. V mládí jsou hedvábně chloupkaté. V květech se celkem shoduje s hluchavkou. Květy jsou přisedlé a tvoří úžlabní lichopřesleny. Mají trubkovitý, žláznatě chlupatý kalich s bledožlutou, dvoupyskou korunou s bílým dolním pyskem, na němž je žlutá nebo nachová skvrna. Plody jsou tvrdky. Kvete od června do srpna. |
Kde ji najdeme
|
| Konopice je původem z východní a jižní Evropy, vyskytuje se u nás na písčitých půdách, na úhorech apod. Je možné ji pěstovat. |
Co je dobré
|
| Nať. |
Jak na to
|
| Kvetoucí nať se sbírá od července do srpna. U velkých exemplářů se trhají jen vršky nebo postranní větve. Lodyhy nesmějí být silnější než 5 mm. Konopice obsahuje hodně vody. Snadno se zapaří. Suší se ve stínu a v průvanu zavěšená ve svazečcích. Je vhodné předsušení na jeden den na slunci. Při sušení umělou teplotou se nemá překročit 60°C. Usušená nať je bez pachu a má slabě nahořklou chuť. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně kyselinu křemičitou (až 0,9%), tříslovinu (asi 6%) a saponiny. Křemičitým sloučeninám se přisuzovalo léčivé působení při plicní tuberkulóze. Konopice příznivě ovlivňuje patologické změny plicní tkáně. Působí i diureticky a rozpouští hleny. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu (3x denně 1 čajová lžička – asi 2 g – řezané natě na sklenku vody) jako prostředek expektorační. Používá se také v rekonvalescenci k povzbuzení chuti k jídlu a při zánětech horních cest dýchacích. V lidové léčbě se užívala při tuberkulóze jako pomocný prostředek. Zevně se užívá nálev na špatně se hojící rány, podobně jako rdesno ptačí a přeslička. |
