Popis rostliny
|
| Velmi nízký polokeřík, značně větvitý a vždy zelený. Listy má střídavé, vejčité, vytrvalé, kožovité, s okrajem slabě podvinutým. Na rubu jsou světlejší a hnědé tečkované. Bílé nebo bledě růžové květy, až 5 mm velké mají zvonkovité koruny, hustě směstnané do ohnutých hroznů. Plod (bobule) je lesklý, kulatý, v době zralosti červený. Kvete v červnu a červenci. |
Kde ji najdeme
|
| Je rozšířená v Evropě, Asii a Americe. U nás se vyskytuje hojně v suchých lesích, zejména borových a na rašelinách, vřesovištích, na chudé písčité půdě od nížiny až do alpinského pásma. |
Co je dobré
|
| List |
Jak na to
|
| List se sbírá v pozdním létě až do podzimu. Suší se na slunci nebo ve stínu. Droga je bez pachu a má hořce svíravou chuť. Při nesprávném sušení listy hnědnou a musí se z drogy odstranit. |
Co obsahuje a umí
|
| Má téměř stejně účinné látky jako listy medvědice, také jejich působení je stejné (dezinfekční). Vzhledem k menšímu obsahu tříslovin nemívají nepříjemný stavicí účinek. Obsahuje 5-7% arbutinu, tedy asi polovinu účinných látek než medvědice. Dávky nutno zdvojnásobit, abychom dosáhli stejného desinfekčního účinku. |
Na co se hodí
|
| Jako adstrigens, obstipans a pomocně jako antidiabetikum. Vnitřně v nálevu (1-3 polévkové lžíce řezané drogy na půl litru vody denně). Slouží hlavně při zánětech močových a žlučových cest . Pomocně se užívá při diabetu. |
