Popis rostliny
|
| Je to strom nebo keř s větvemi v mládí plstnatými, později červenohnědými. Pupeny má běloplstnaté. Lichozpeřené listy jsou 4-9 jařmé a mají podlouhle kopinaté, pilovité lístky na rubu obyčejně chlupaté. Bohaté, latnatě chocholičnaté květenství se skládá z drobných bílých kvítků. Plody jsou malé, kulaté malvice, zpravidla červené, někdy také žluté. Kvete od května do června. |
Kde ji najdeme
|
| Jeřáb je rozšířený v Evropě a v Asii. U nás se často vyskytuje ve světlích lesích a na skalnatých stráních. Také se vysazuje podél cest. Je rozšířený od rovin až do podhůří. |
Co je dobré
|
| Plod – jeřabiny |
Jak na to
|
| Jeřabiny se sbírají v srpnu a v září. Nejdříve se suší ve stínu, pak se dosoušejí na slunci. Usušené jeřabiny jsou bez pachu, chutnají nakysle, škrablavě a svíravě. Jeřabiny jsou chuťově trpké, ale mrazem změknou a jsou poživatelné. |
Co obsahuje a umí
|
| Plod obsahuje kyselinu sorbinovou, parasorbinovou, četné jiné organické kyseliny, cukry, tříslovinu, pektin, vitamíny a karotenoid sorbusin. Parasorbinová kyselina způsobuje určitou jedovatost jeřabin. Sušené jeřabiny mají účinek mírně projímavý a diuretický. Po nadměrném požití čerstvých plodů se může dostavit i otrava. Zjistil se i estrogenní účinek květů jeřábu (tisíc jednotek na kg usušených květů). Hormony v rostlině obsažené jsou lépe rozpustné ve vodě než v organických rozpouštědlech. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně macerát (lžička rozmačkaných plodů na šálek vody) jako prostředek regulující střevní činnost (při průjmu a zácpě) a jako diuretický prostředek v dětském lékařství. Má také velmi dobrý účinek při zánětech horních cest dýchacích. |
Užití v kuchyni
|
| Z jeřabin se připravují likéry, ocet i marmelády. |
