Maliník

Maliník obecný (Rubus idaeus)

Popis rostliny

Trvalý keř s plazivým kořenem, z kterého vyhání prutovité jalové  výhonky buď lysé, nebo na spodu jemně ostnaté. V následujícím roce zdřevnatí a vyrůstají z nich boční, květonosné výhonky. Mezi maliníkem a ostružiníkem – kromě plodů a trnů u ostružiny – není velký rozdíl. Maliník se liší stavbou listů. Jsou vždy lichozpe­řené, na řapíku mají slabé ostny, lístky jsou obvykle na spodu běloplstnaté, ale mohou být i zelené. Rozdíl nemá pro sběr význam. Plod malina se snadno odděluje od lůžka, kdežto ostružina zůstává s celým souplodím spojena a je tmavší. Kvete v květnu a v červnu.

Kde ji najdeme

Roste v podhorských a horských pásmech, na pasekách, v křovinách a v bukových lesích. V mnohých sortách se pěstuje jako ovocný keř.

Co je dobré

List a plod.

Jak na to

Sbírají se celé mladé, svěží listy. Otrhávají se obvykle bez dlouhých řapíků, aby rychleji prosychaly. Sbírají se v době květu rostliny (květen, červen, v horských polohách v červenci). Před přípravou pochutinového čaje se listy fermentují. Suší se v ten­kých vrstvách přirozeným teplem. Neuškodí krátké vystavení na slunci a pak dosušení ve stínu. Umělá teplota nemá přesáhnout 40-50°C. Droga je bez vůně, chuti poněkud trpké a nahořklé.

Co obsahuje a umí

Listy obsahují třísloviny, stopy silice, kyselinu jablečnou, vinnou, citrónovou, mravenčí a salicylovou, glyko­sidy (bioflavonoidy) a poměrně dost vitamínu C (plody stopy vitamínu B).

Na co se hodí

Jako adstringens, mírné diuretikum a mírné cholagogum. Vodný nálev obsahuje látky stimulující hladké svalstvo a látky působící spasmolyticky. V terapii se samotné malinové listy užívají zřídka, ale jsou obsaženy ve směsích, kde tvoří velmi oblíbenou součást pochuti­nových čajů. Malinová šťáva se používá ve farmacii k zlepšování nepříjemné chuti některých léků čili jako korigens.