Jalovec

Jalovec obecný (Juniperus communis)

Popis rostliny

Stále zelený jehličnatý keř nebo bohatě větvený stromek přes 1 m vysoký, porostlý šedozelenými, až 2 cm dlouhými jehlicemi uspořádanými přeslenitě po třech (zřídka po čtyřech). Kůra je zpočátku hladká, později rozpukaná a vláknitě se loupe. Jalovec je rostlinou dvoudomou. Jeho žluté prášníkové květy jsou podobné šišticím. Pestíkové květy jsou pupenovité, zelenavé. Kulovité plody (bobule) jsou až 10 mm velké, trojsemenné, v době dozrávání (na konci druhého roku) červenohnědě zbarvené. Kvete v dubnu a v květnu.

Kde ji najdeme

Jalovec je rozšířen po celé severní polokouli. U nás roste hlavně na stráních a v písčitých borech, a to i v horském pásmu. Daří se mu na chudých, jalových půdách.

Co je dobré

Plod, dřevo

Jak na to

Dozrálé bobule se sbírají na podzim. Dozrávají až druhým rokem. Plody získané setřásáním do plachet je nutno přebírat. Suší se v tenkých vrstvách na stinných a vzdušných místech do 35°C. Usušené bobule mají kořenitý pach a nasládle pryskyřičnou chuť.

Co obsahuje a umí

Plody obsahují inosit, flavonový glykosid, hořce chutnající juniperin, asi 30% invertního cukru, asi 9% pryskyřice a hlavně silici (až 2%), jejíž hlavní součástí jsou terpeny pinen, kadinen a terpineol, které působí diureticky a jako močové desinficiens. Účinným faktorem jsou fytoncidy. Při potření kůže zvětšuje její prokrvení. Dřevo není tak účinným prostředkem jako plody.

Na co se hodí

Vnitřně jako diuretikum v nálevu (dvakrát denně 1 čajová lžička rozmělněných plodů na šálek vody) při zánětlivých chorobách močových cest a zadržování tekutiny v těle, k povzbuzení chuti k jídlu a jako prostředek proti nadýmání a při chorobách látkové výměny. Zevně při kožních ocemocněních. Při revmatismu v obkladech a jako přísada do koupele. Jalovcové plody se nesmějí užívat při akutních nemocech ledvin, protože i v léčebných dávkách dráždí ledviny a při dlouhodobém užívání je poškozují. Zásadně se nedoporučuje jalovec pro děti.

Užití v kuchyni

Jalovcové bobule jsou výborné koření např. ke zvěřině. Dále se používají pro výrobu likérů.