Popis rostliny
|
| Statný listnatý strom až 40m vysoký s nepravidelnou korunou, kůrou zprvu hladkou a později silně rozpraskanou. Listy jsou peřenodílné až peřenolaločné, u dubu letního kratičce řapíkaté, lysé. Samčí květy vyrůstají po dvou až pěti na stopkách. Samičí jehnědy jsou žlutavě zelené 2-4 cm dlouhé, vysuté a rozvíjejí se současně s listy. Plod je jednosemenná nažka (žalud), uložená ve zdřevnatělé číšce. |
Kde ji najdeme
|
| Je rozšířený po celé Evropě. Roste ojediněle nebo se pěstuje hromadně v tzv. doubravách. |
Co je dobré
|
| Mladá kůra a upravená semena. |
Jak na to
|
| Sbírá se hladká, lesklá kůra kmenů a větví nejvýše 10cm tlustých nebo nejvýše 20 let starých, nejlépe na jaře. Kůra stará, rozpraskaná je méně účinná. Suší se na slunci a dosušuje umělou teplotou 40-50°C. Droga se vyznačuje tříslovinným pachem, chutí slabě hořkou a svíravou. Žaludy se sbírají na podzim, oloupou se a praží v železných bubnech nad ohněm. Po zhnědnutí se práškují. Kůra má být nejvýš 6mm silná bez dřevních zbytků. |
Co obsahuje a umí
|
| Kůra obsahuje 7-20% tříslovin, kyselinu kvercetinovou a jiné látky typu pyrogalolového a katechinového. Obsahuje také fytoncidní sloučeniny. V semenech je obsažen glukokinin. Působí svíravě a protizánětlivě na zanícenou sliznici i kůži a staví při průjmech. Ve velkých dávkách vyvolává zvracení. |
Na co se hodí
|
| Jako adstringens a hemostatikum. Vnitřně kůra ve formě odvaru (čajová lžička řezané drogy na šálek vody, 2-3 šálky denně) nebo prášku (až 5x denně na špičku nože) proti žaludečnímu a střevnímu kataru a průjmu. Užívala se také jako protijed při otravách alkaloidy a solemi kovů. Zevně může sloužit jako kloktadlo při zánětech sliznice ústní a hrtanu a k přípravě koupelí (500g na 4 litry vody) při omrzlinách, popáleninách, hemoroidech a pocení nohou. Svým adstringentním účinkem staví krvácení. Při delším skladování se obsah tříslovin rozpustných ve vodě vlivem tvorby flobafenů zmenšuje. |
