Popis rostliny
|
| Vytrvalá rostlina s lodyhou asi 40 cm vysokou zhruba do poloviny listnatou. Cibule se skládá z podlouhlých pacibulek (tzv. stroužků), krytých obalem z bílých šupin. Lodyha je jednoduchá a je zakončená květenstvím ze špinavě bílých květů, před rozvitím uzavřených v blanitém toulci. |
Kde ji najdeme
|
| Původním domovem česneku je Orient. U nás se pěstuje jako zelenina, na těžších půdách ve stinných polohách vysazováním pacibulek. |
Co je dobré
|
| Cibule (stroužky) |
Jak na to
|
| Cibule se sbírá v době vadnutí a bělení natě v červenci a srpnu. Nesuší se, na poli se nechá oschnout, zbaví se natě a uskladní na chladném místě v syrovém stavu. Má charakteristický pronikavý pach a typickou ostrou chuť. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje až 0,3% glykosidně vázané silice a sirnou sloučeninu aliin, která se aliinázou štěpí v antibakteriálně účinný alicin. Česnek působí na žaludečně střevní trakt jako karminativum. Má dezinfekční účinek na střevní flóru. Působí spasmolyticky a uvolňuje křečovité stahy, zvyšuje vylučování žluče, snižuje krevní tlak a hladinu krevního cukru. Pro obsah jódu se používá k léčení arteriosklerózy a hypertenzní nemoci. |
Na co se hodí
|
| Jako střevní desinficiens, karminativum, antisklerotikum a anthelmintikum. Nepříjemné pachové a chuťové vlastnosti česneku si vynucují jeho podávání v příjemnějších formách, např. v mléce, s nímž se rozetřené stroužky rozmíchají. Užívá se při vysokém krevním tlaku a arterioskleróze, při srdečních potížích, střevních obtížích (nadýmání a průjmech také s živočišným uhlím) a jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním. Proti střevním parazitům se užívá vnitřně mléčný česnekový výtažek. Za 8 hod. po požití se zavede i klysma mléčným výtažkem česneku (1/2 l). Účinek je však velmi malý. |
