Popis rostliny
|
| Vytrvalá rostlina s krátkým, černohnědým oddenkem hustě obrostlým už od spodní části silně plevnatými listovými řapíky předchozích let. Listy jsou podlouhle kopinaté, až 130 cm dlouhé, jednoduše zpeřené a temně zelené s 20-35 jařmy střídavých lístků hluboce peřenodílných, na okraji vroubkovaně zubatých (na rozdíl od podobných neúčinných kapradin). Kupky výtrusnic (sori), umístěné kolem středního nervu každého úkrojku, mají ledvinitou, lysou ostěru. Výtrusnice se vytvářejí v létě od června do září a na podzim. Jsou nejdříve bělavě zelené, později hnědé. Rostlina je značně proměnlivá. |
Kde ji najdeme
|
| Je to téměř kosmopolit. U nás roste hlavně ve stinných lesích, na mýtinách, v horských lesních houštinách od nížin až do alpinského pásma. |
Co je dobré
|
| Oddenek a základní části listových řapíků. |
Jak na to
|
| Sbírá se zpravidla na podzim. Celá rostlina se vykope, odstraní se odumírající části, kořeny a listy až na 2-3 cm dlouhé řapíky. Silnější oddenky se půlí. Suší se ve stínu přirozenou teplotou. Má zvláštní pach a chuť nasládle natrpklou. Čerstvý je na lomu zelený. Po roce uskladnění zvolna ztrácí svou účinnost. Starý je hnědý až hnědočervený. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje kondenzační produkty kyseliny máselné a izomáselné s floroglucinem (např. filicin, filmaron, albaspin, aspidinol aj.). Některé tyto látky ve větších dávkách působí jedovatě. |
Na co se hodí
|
| Dřív se upotřeboval éterový extrakt proti střevním cizopasníkům (tasemnicím). Po dvou až třech hodinách se podalo projímadlo. Protože je možnost otravy a nelze jej bez lékařské kontroly upotřebit, nahrazuje se jinými prostředky. Proti hlístům jsou odvary neúčinné, protože floroglucinové sloučeniny jako nerozpustné látky do odvaru nepřejdou. Ojediněle se upotřebuje ve formě odvaru k přípravě koupelí při špatně se hojících plísňových onemocněních. |
