Popis rostliny
|
| Jednoletá nebo dvouletá jedovatá bylina až 50 cm vysoká. Má jednoduchou, brázdovitě hranatou, drsně chlupatou, nahoře rozvětvenou lodyhu, v dolní části často červenofialově zbarvenou. Listy střídavé, peřenožilné, dolejší krátce řapíkaté, podlouhlé a tupé, hořejší menší, přisedlé, vejčité, až kopinaté. Všechny listy jsou nestejně vroubkovaně pilovité, na obou stranách roztroušeně pýřité. Pětičetné, bělavé nebo světle modravé květy jsou sestaveny v hrozny. Plod je kožovitá, břichatě nadmutá dvoupouzdrá tobolka, věnčená zbytky kalicha. Kvete v červenci. |
Kde ji najdeme
|
| Je domací ve východní části Severní Ameriky. U nás se vyskytuje jen velmi zřídka. Pokusy o pěstování většinou zklamaly. |
Co je dobré
|
| Nať. |
Jak na to
|
| Nať se seřezává v době zralosti (srpen), když tobolky hnědnou a začnou usychat. Přirozeným teplem se suší na stinných a vzdušných místech. Droga nemá obsahovat víc než 10 % vody. Ztráta alkaloidů nastává při použití teploty nad 40°C. Droga má slabý pach, chuť zprvu slabě, pak silně ostrou a škrablavou. Lobelka byla starým lékem indiánů. Droga chutná palčivě po tabáku a v Americe ji také nazývají ,,indiánským tabákem”. K léčebným účelům se užívají také druhy Lobelia cardinalis, Lobelia syphilitica a Lobelia chinensis. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje asi 0,3 % alkaloidů, např. lobelin, lobelanin, lobelanidin, norlobelanin, isolobelanin, isolobinin, fytosteron, inflatin, dále tuk, pryskyřici, kyselinu lobeliovou a také asi chelidonovou. Je velký rozdíl mezi účinkem čistých látek, tedy např. lobelinem a účinkem extraktu. Největší obsah alkaloidů mají vršky natě a tobolky, kdežto lodyhy a listy, které tvoří základ drogy, mají nejmenší množství alkaloidů. Toxicita drogy není příliš velká, protože alkaloidy se v těle mimořádně rychle rozkládají. Účinné látky dráždí ústřední nervstvo, zvláště jeho dýchací centrum. Působí jednak prohloubení a zrychlení dechu, jednak útlum křečových stahů hladkého bronchiálního svalstva. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně ve formě nálevu jako antiastmatikum a analeptikum ( 1 g drogy na šálek vody, 3 – 4 lžíce denně). Za dozoru lékaře podává se při astmoidních záchvatech k usnadnění odkašlávání a ke stimulaci a zlepšení dýchání. Antiastmatický účinek mají vedlejší alkaloidy (např. isolobinin), kdežto lobelin sám nemá tak důležitou úlohu. Droga nebo extrakt se přidával do různých antiastmatických směsí a farmaceutických přípravků. |
