Popis rostliny
|
| Až 120 cm vysoká vytrvalá bylina s větvitým plazivým oddenkem, se čtyřhrannou lodyhou a řapíkatými, dlouze zašpičatělými listy na okraji pilovitými a na líci tmavě zelenými. Jednotlivé exempláře kopřivy dvoudomé se tvarem listů i jejich okrajem mohou lišit. V úžlabí horních listů vyrůstají latnatá květenství. Samčí i samičí květy jsou drobné, zelené. Rostlina je dvoudomá a jen ojediněle obojaká. Celá je pokryta žahavými chlupy, které někdy mohou chybět. Kvete od června do září. |
Kde ji najdeme
|
| Kopřiva je rozšířená v celé Evropě. U nás roste hlavně na rumištích, v křovinách, u plotů a v příkopech. Kopřiva Žahavka roste zase hlavně v pařeništní půdě. |
Co je dobré
|
| List, někdy nať. |
Jak na to
|
| List i nať se sbírají od června do září v rukavicích, poněvadž pálí. Nejvhodnější jsou mladé kopřivy dosahující asi 20 cm. Suší se pokud možno rychle. Jeden den ji v tenké vrstvě můžeme předsušit na slunci. Umělá teplota nesmí překročit 50°C. Usušená kopřiva je bez pachu a chutná poněkud hořce. Má mít zelenou barvu. Nesmíme ji mnoho obracet, padají listy. |
Co obsahuje a umí
|
| Kromě různých kyselin, např. křemičité, mravenčí apod., se zjistily acetylcholin (1%), histamin (až 0,5%) a také serotonin (0,02%). Na účinku se acetylcholin a histamin podílejí jen částečně. Sušená kopřiva dále obsahuje jedovatou bílkovinu, z natě byla izolována řada karotinů, vitamín B2 a kyselina pantotenová. Kopřiva má také značný obsah chlorofylu a fytoncidní látky. Vlastní “kopřivový jed” je bezdusíkatá, neprchavá látka pryskyřičného charakteru, která v nepatrném množství vyvolává známé pálení a svědění. Sušená droga nemá svědivý účinek a také ho nemají zahřáté výtažky připravené z čerstvé rostliny. Zachovávají si jej lihové extrakty z čerstvé natě. List a nať působí diureticky – mladé listy celkově posilují organismus a snižují v krvi hladinu cukru. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu jako mírné diuretikum a hemostatikum (1 lžíce řezané drogy na sklenici vody, 3 sklenice denně). Je to mírný diuretický prostředek při otocích, při zánětlivých onemocněních močových cest a při revmatismu. Působí jako podpůrný prostředek při cukrovce (lidové užití) a jako léčivo proti jaterním a žlučníkovým chorobám. Účinek na vzrůst vlasů je pochybný. Kopřiva je známou surovinou k výrobě chlorofylu, z něhož se připravuje fytol, surovina pro syntézu vitaminu E a K. Mladé kopřivy se používají při chudokrevnosti. Starší syrová rostlina se používá při revmatismu jako prostředek překrvující kůži. |
Užití v kuchyni
|
| Mladé kopřivy se mohou použít jako zelenina k posílení a přeladění střevní činnosti. Kopřiva se uznává jako polyvitaminózní rostlina při avitaminózách a připravují se z ní různé čaje. |
