Popis rostliny
|
| Jednoletá až dvouletá bylina někdy i 50 cm vysoká, s tlustým oddenkem a větvenou, přímou, často i poléhavou, měkce oděnou lodyhou. Válcovitá nebo hranatá lodyha má nabubřelá kolénka a je obyčejně ve všech částech nachově zbarvená. Celá rostlina má odporný pach, zejména po rozemnutí. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, zpravidla trojčetné a dvakrát peřenodílné. Květy jsou na dlouhých stopkách sestaveny po dvou. Růžové, zřídka bílé koruny mají v průměru asi 1 cm. Plody jsou zobanité, zašpičatělé a přibližně 2 cm dlouhé. Kvete od června do října. |
Kde ji najdeme
|
| Je v Evropě hojně rozšířený. U nás roste na celém území a vyskytuje se hlavně v lesích, na rumištích i kolem cest, od nížin do horského pásma. |
Co je dobré
|
| Nať |
Jak na to
|
| Sbírá se kvetoucí nať (obyčejně i s kořeny). Suší se přirozeným teplem ve stínu. Při umělém sušení nesmí teplota překročit 40°C. Usušená nať má mdle aromatický pach a chutná svíravě hořce. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně hořčinu geraniin, 5-10% tříslovin a silici, jejíž množství se sušením značně sníží. Účinkuje svíravě, staví průjem a působí mírně diureticky. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu jako antidiarhoikum a diuretikum (čajová lžička řezané natě na šálek vody) při střevních obtížích spojených s průjmy a krvácením. Osvědčuje se při močovém písku a ledvinových kaméncích jako prostředek diuretický. V literatuře se někdy doporučuje ke stejnému užití kořen kakostu lučního. Nesmí se zaměnit s kořenem kakostu smrdutého. Kakost luční (Geranium pratense) je 90 cm vysoký, má listy a lodyhy drsně chlupaté, kvítky fialově modré a kvete od května do července. |
