Popis rostliny
|
| Vytrvalá bylina se silným oddenkem vyhánějícím na jaře jednoduché, šupinaté stvoly, ukončené bohatým hroznem květů nebo latou. Květní úbory jsou pleťově růžové nebo bělavé s bledě růžovým nádechem. Za květu je devětsil asi 40 cm vysoký, v době vytváření plodu až 1 m. Listy tvoří bohaté přízemní růžice. Jsou okrouhle nebo tříhranně srdčité, mělce chobotnatě zubaté, na rubu nejdřív šedoplstnaté, později olysalé. Plod (nažka) je opatřen špinavě bílým chmýřím. Kvete od března do května. |
Kde ji najdeme
|
| Rozšířený po Evropě, u nás hojně roste na březích řek a potoků, ve vlhkých lesích, většinou pospolitě, od nížin až po horská pásma. (Často roste na stejných místech jako podběl). |
Co je dobré
|
| Oddenek, někdy se užívá také list. |
Jak na to
|
| Oddenek se sbírá brzy na jaře, rychle se omyje a ve stínu suší. Umělá teplota nesmí překročit 40°C. Má nepříjemný pach. Chuť je nahořkle aromatická. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně 0,1% silice, hořčinu, slizové látky a tříslovinu, dále asi 1,0% petasinu, kyselinu angelikovou, isopetasol, hořčiny, inulin a sirné sloučeniny. Oddenek se vždy považoval za prostředek k utišení kašle. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně jako spasmolytikum v nálevu (třikrát denně čajová lžička řezané kořenové drogy na šálek vody) nebo v prášku, taky s vínem, medem, rýžovými nebo ovesnými vločkami při dráždivém kašli, křečích hladkého svalstva při dysmenorrhoei a dysurických obtížích. Zevně při křečových žilách, hemoroidech a špatně se hojících ranách. |
