Benedykt

Čubet benedykt (Cnicus benedictus)

Popis rostliny

Jednoletá až dvouletá bylina asi 50 cm vysoká s lodyhou pavučinatě vlnatou. Listy má podlouhle kopinaté, pilovitě zubaté, na úkrojcích s ostnem a se zvlněnou čepelí. Jsou sytě tmavozelené a mají obyčejně dlouhé chloupky. Úbory jsou žluté a zákrov má bodlinaté listeny. Plodem jsou rýhované nažk, na vrcholu opatřené chmýřím. Kvete v červnu a červenci.

Kde ji najdeme

Benedykt je domácí ve Středomoří a v Orientě. U nás se pěstuje.

Co je dobré

Nať

Jak na to

Nať se sbírá za suchého počasí krátce před úplným rozkvětem rostliny (v červnu a červenci) seřezáváním. Protože je rostlina bodlinatá, doporučuje se sběr v rukavicích. Suší se ve stínu. Umělá teplota může dosáhnout 60°C. Droga je bez pachu a má pronikavě hořkou chuť. Přesušená se lehce drolí. Snadno vlhne a plesniví.

Co obsahuje a umí

Obsahuje hlavně hořčinu knicin, tříslovinu (8%), něco silice a relativně hodně slizu. Přiměřeně malé dávky působí příznivě na žaludeční šťávy tím, že zvyšují žaludeční sekreci a povzbuzují žaludeční činnost. Benedykt se k těmto účelům kombinuje s hořcem, vachtou třílistou a pelyňkem. Větší dávky vyvolávají zvracení a dávení. Benedykt se užívá také jako prostředek celkově posilující. Má také antibiotické účinky, a proto se užíval k léčení brucelózy (Bangova nemoc, vlnivá horečka – nemoc zvířat přenosná na člověka). Benedykt působí také na některé nemoci vyvolané viry. Osvědčil se při pásovém oparu. Také je známý jeho choleritický a cholagogní účinek.

Na co se hodí

Vnitřně v nálevu jako stomachikum a amarun (1-2 polévkové lžíce na 1/2 litru vody) při špatném trávení, nadýmání a při onemocnění jater a žlučníku. V praxi se často kombinuje benedyktová nať s natí máty peprné. Užívá se před jídlem. Nálev benedyktový se také užívá jako posilující prostředek při slabosti a nespavosti. Jen ojediněle se na podzim sbírá plod čubetu, který obsahuje hořčiny a olej a užívá se v obkladech na vředy.