Popis rostliny
|
Vytrvalá bylina až 50 cm vysoká v horní části rozvětvená. Lodyhu má krátce vystoupavou až přímou, čtyřhrannou, dutou a hustě plstnatou. Listy vstřícné, srdčité nebo vejčité, na rubu šedě až bíle plstnaté, na okraji vroubkované. Malé dvoupyské květy, až 7 mm dlouhé, tvoří husté polokulovité lichopřesleny. Mají kalich trubkovitě zvonkovitý, 6-10 zubý, korunu světle fialovou. Plody (4 podlouhlé tvrdky) jsou lesklé a hladké. Celá rostlina příjemně voní po jablkách. Kvete od června do září. |
Kde ji najdeme
|
Jablečník je původem z jižní Evropy. U nás se vyskytuje porůznu na rumištích a v plotech. Hojnější je na jižní Moravě. |
Co je dobré
|
Nať |
Jak na to
|
Horní část kvetoucí natě (vršky), jejichž olistěné kvetoucí lichopřesleny jen málo píchají, seřezává se od června do září. Suší se ve stínu. Umělá teplota nesmí překročit 45°C. Sušená nať má jemnou a hořkou, poněkud ostrou chuť. |
Co obsahuje a umí
|
Obsahuje hlavně hořčinu marrubiin (6,5%), lakton s expektoračním účinkem bez emetického působení, třísloviny, saponin a kyselinu ursolovou (asi 0,12%). Povzbuzuje chuť k jídlu, posiluje trávicí trakt, uvolňuje hleny při kataru průdušek. Má vlastnosti podobné chininu. Sušeným jablečníkem byl nahrazován chinin při malárii. Marrubiin působí cholereticky. Jablečník ovlivňuje nervovou soustavu a upravuje nepravidelnou a zrychlenou činnost srdce. Kombinuje se s hlohem. |
Na co se hodí
|
Vnitřně jako amarum, choleretikum, antidiarhoikum, expektorans v nálevu (2 čajové lžičky řezané natě na šálek vody) nebo 4 g prášku jako denní dávka při plicním zahlenění, chronickém kataru průdušek a kašli. Též při nechutenství, žaludeční slabosti, při onemocnění jater a onemocnění žlučníku. Jako antiflogistikum zevně v koupeli na špatně se hojící a hnisavé rány. |