Popis rostliny
|
Lupenitá, nepravidelně vidličnatě větvená stélka má po stranách žlábkovité, místy kadeřavé úkrojky. Na vrchní straně je olivově zelená až nahnědlá, u odumírajících rostlin má barvu červenohnědou, na rubu světle zelenou nebo nahnědlou s bílými skvrnami. Stélka nese místy ploše miskovité, zprvu zelenavé, později hnědé útvary (plodnice). Snese i měsíce trvající sucho. Za sucha je chrastivá a lámavá, za vlhka měkká a kožovitá. |
Kde ji najdeme
|
Pukléřka je rozšířená v Evropě, v Asii a v Americe. U nás se zpravidla vyskytuje na vlhkých lesnatých kopcích mezi mechem a trávou. Je hojná hlavně v hornatých krajinách na vřesovité půdě. |
Co je dobré
|
Stélka. |
Jak na to
|
Stélku je možno sbírat za suchého počasí od jara do podzimu. Před sušením se cizí příměsi (mech, jehličí, stélky cizích lišejníků) odstraní. Suší se ve stínu nebo na slunci, kde se dlouho neponechává, protože mění barvu, bledne. Sušení probíhá celkem rychle. Droga chutná slizovitě a hořce. |
Co obsahuje a umí
|
Obsahuje slizové látky, hlavně lichenin (až 70 %) a isolichenin, pektiny, ligniny a lišejníkové kyseliny, dále vitamín A a něco jódu. Hořké látky povzbuzují činnost trávicího traktu a tím chuť k jídlu. Ve větších dávkách vyvolávají závratě. Kyselina protolichesterinová má tuberkulostatický účinek a tím lze vysvětlit lidové užití drogy při plicní tuberkulóze. V četných lišejnících se vyskytující kyselina usninová má jistý terapeutický význam a pozoruhodný bakteriostatický účinek. V žaludečním a střevním traktu se však rozkládá a lze ji proto užít jen při zevní aplikaci jako antiseptikum. Působí protizánětlivě. |
Na co se hodí
|
Jako stomachikum, expektorans a mucilaginosum vnitřně v nálevu ( 1 hrst, tj. 6-8 g rozřezané stélky se přelije čtvrt litrem vroucí vody a ponechá se přikryté 15 min. stát). Užívá se při zánětu horních cest dýchacích a bronchitidě, řidčeji také při nechutenství. Ve velkých dávkách působí jako mírné projímadlo. Droga vařená s 20 částmi vody poskytuje hořce chutnající slizovitý vývar, který při chlazení ztuhne v rosol. Stélka se někdy odhořčuje; ale potom je její účinek menší. |