Popis rostliny
|
| Až 30 m vysoký strom s košatou korunou a se vstřícnými dlouze řapíkatými listy, dlanitě pětičetnými až sedmičetnými. Lístky má téměř 20 cm dlouhé, podlouhle klínovité, obvejčité a vroubkovaně pilovité. Květy jsou souměrně sestaveny do jehlancovitých lat z vijanu. Mají pěticípý, zvonovitý kalich a pětiplátečnou bílou korunu se žlutou a červenou skvrnou. Plod je známá tobolka s ostny, s 1-3 semeny “kaštany”. Kvete v květnu a červnu. |
Kde ji najdeme
|
| Je původní na Balkánu a v Malé Asii. Pěstuje se ve všech evropských zemích. U nás se vysazuje zejména ve stromořadích a místy i zplaňuje. |
Co je dobré
|
| Květ, ojediněle také kůra a loupané semeno. |
Jak na to
|
| Květ bílý i růžový se sbírá za suchého počasí. Suší se ve stínu. Více se sbírají semena. Úplně hnědá se uměle dosušují teplotou asi do 60°C. Usušený je bez pachu a chutná hořce. |
Co obsahuje a umí
|
| Suché kaštany obsahují až 20% saponinů, z jejichž směsi se izolovala aktivní látka aescin. Dále obsahují aesculin, fraxin, flavony (isoquercitrin), kromě tříslovin. Obsahové látky kaštanu příznivě ovlivňují oběhovou rychlost a žilní odtok, posilují arteriovenózní spojky a zabraňují tvoření otoků. Podněcují též funkci nadledvin. Kaštan rovněž usnadňuje odkašlávání a ulehčuje rozpouštění hlenů. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu jako adstringens, antirevmatikum, antikoagulans a expektorans (2-3 čajové lžičky na šálek vody) při zánětu horních a dolních cest dýchacích, při žilném městnání, jež provází křečové žíly, při povrchních a hlubokých zánětech žil, bércových vředech, hemoroidech a posttrombotickém syndromu. Dobré účinky se zjistily i při periferních poruchách prokrvení, jako při chorobě Raynaudově, občasném kulhání a cévních mozkových poruchách. |
