Tymián obecný (Thymus vulgaris)
Popis rostliny |
| Polokeřík až 40 cm vysoký s lodyhami dole silně zdřevnatělými, čtyřhrannými, nahoře pýřitými. Listy má krátce řapíkaté, eliptické a čárkovitě eliptické, 4-10 mm dlouhé, vstřícné, na okraji dolů ohrnuté, na rubu plstnaté. Květy nachové barvy 3-7 mm dlouhé jsou sestaveny ve vidlanovité svazečky. Plody jsou tvrdky. Rostlina je aromatická jak vůní tak chutí. Kvete v květnu a v červnu. |
Kde ji najdeme |
| Je původem ze Středozemí. Hodně se pěstuje. Je rozšířenou rostlinou na neobdělaných suchých půdách. U nás se pěstuje v zahradách a polních kulturách. Ojediněle zplaňuje. |
Co je dobré |
| Nať (Herba thymi) nebo zdrhnuté listy i květy. |
Jak na to |
| Nať se sbírá krátce před květem v květnu a v červnu za suchého počasí. Sbíraná za vlhkých a studených dnů není tak aromatická. Seřezávají se bylinné části a suší se pokud možno rychle ve stínu nebo při umělé teplotě nepřevyšující 35°C (siličná droga). Má kořenitou vůni a příjemnou aromatickou chuť. |
Co obsahuje a umí |
| Nať obsahuje hlavně silici (1,7-2,6 %) s hlavní obsahovou složkou thymolem, cymolem a karvakrolem. Kromě toho asi 10 % tříslovin, flavonů, hydroxyterpenové kyseliny a pinen.
Mírní křečovitý kašel a uvolňuje hleny, působí antisepticky, respektive dezinfekčně a současně dezodorizačně (odstraňuje pach). Thymol je silné antiseptikum už ve zředění 1:3000. Vlivem menší rozpustnosti ve vodě a rezorbovatelnosti je méně jedovatý než fenol a kresol. S úspěchem se používá proti střevním parazitům. |
Na co se hodí |
| Vnitřně jako sekretolytikum a spasmolytikum, expektorans a desinficiens v nálevu (3 čajové lžičky – 7 g řezané natě na 2 sklenky vody jako denní dávka) především při úporném černém kašli a chronickém zánětu průdušek, při bronchiálním astmatu, při chronickém žaludečním zánětu a křečích, při poruchách trávení, zvláště při nadýmání a průjmech. Tymián se nedoporučuje užívat při akutním střevním zánětu, při srdeční slabosti a v těhotenství.
Zevně se tymián používá do kloktadel k dezinfekci dutiny ústní a hrtanu, rovněž do koupelí a obkladů při hnisavých ranách. |
Užití v kuchyni |
| Tymián byl známý už ve starověku. Společně s majoránkou se užíval ke kořenění masa a omáček. |
