Popis rostliny
|
| Jednoletá nebo dvouletá bylina až 60 cm vysoká s růžicí kracovitě peřenosečných až celokrajných, přízemních listů. Lodyha je obvykle vidličnatě větvená a lehce chloupkatá. Je opatřena kopinatými, přisedlými listy. Bohaté květenství drobných květů je zpočátku husté, později prodloužené. Květy mají barvu bílou až narůžovělou. Plody jsou trojhranné šešulky. Kokoška je velmi proměnlivý druh. Kvete skoro celý rok. |
Kde ji najdeme
|
| Ve světě je velmi rozšířená. U nás se vyskytuje jako plevel po celém území, hlavně na polích, úhorech, cestách a rumištích od nížiny až do hor. |
Co je dobré
|
| Nať. |
Jak na to
|
| Kvetoucí nať se sbírá téměř po celý rok a suší se buď ve stínu přirozeným teplem nebo umělou teplotou nepřevyšující 60°C. Usušená nať má slabě nepříjemný pach, poněkud hořkou a ostrou chuť. |
Co obsahuje a umí
|
| Obsahuje hlavně cholin, acetylcholin, tyramin a flavonový glykosid diosmin, třísloviny a jiné látky. Semena obsahují jedlý olej. Rostlina je vnitřně ve větších dávkách jedovatá. Působí hlavně na hladké děložní svalstvo, zvyšuje stahy hladkých svalů, a proto se užívala v porodnictví. Hemostyptické působení obsahových látek kokošky souvisí s tvorbou proteinogenních aminů. Kvantitativní účinek je podobný jako u námele, ale slabší. |
Na co se hodí
|
| Vnitřně v nálevu jako hemostyptikum (3 čajové lžičky řezané natě na šálek vody, obden 2 šálky) při děložním krvácení, při silné menstruaci, dále při ledvinovém písku a nemocech močových orgánů. Při vnitřním krvácení je nutná konzultace s lékařem. Předávkování může mít za následek otravu, která se projevuje obrnou ústředního nervstva. Zevně se kokoška užívá ve formě obkladů nebo k omývání při poraněních, pohmožděninách a zánětech šlach. |
