Oměj šalamounek (Aconitum napellus)
Popis rostliny |
| Dekorativní až 150 cm vysoká vytrvalá, jedovatá bylina s řepovitou oddenkovou hlízou, vybíhající v dlouhé, vřetenovité kořeny. Každý rok se z matečné oddenkové hlízy vytváří jedna nebo více vedlejších hlíz s očky, zatímco matečné hlízy se svrašťují a postupně odumírají. Oměj má přímou, v květenství větvenou lodyhu. Listy jsou velké, řapíkaté, dlanitě 5-7dílné. Modré nebo fialové květy sestavené do hroznů mají 5 korunkovitě zbarvených kališních lístků, z nichž hoření je přilbicovitě vyklenutý. Morfologické znaky rostliny jsou silně proměnlivé. Plody jsou měchýřky s 10-15 černými semeny. Kvete od května do srpna. |
Kde ji najdeme |
| Je rozšířený v Evropě a v Asii. Roste na vlhkých humózních stanovištích až do výše 2000 m nad mořem. U nás roste hlavně na vlhkých místech v lesích a u potoků v horských oblastech Šumavy, Krkonoš, Beskyd a Karpat. |
Co je dobré |
| Hlíza (Tuber aconiti – Radix aconiti) |
Jak na to |
| Hlízy se sbírají na podzim, zhruba v říjnu. Větší hlízy se po očištění půlí a suší ve stínu. Umělá teplota nemá překročit 40°C. Droga je bez pachu. Chuť má nejprve nasládlou, později škrablavou a ostře kořenitou. Pozor je jedovatá!. Droga je citlivá na vlhko. Upotřebit se mohou jen mladé hlízy dceřiné, nikoli matečné. Jen ojediněle se sbírá nať buď před květem nebo v době květu. |
Co obsahuje a umí |
| Obsahuje akonitové alkaloidy (0,2 až 3,0%), citlivé zvláště na alkálie, kterými se snadno rozkládají. V listech jsou vázány na kyselinu akonitovou, která v hlízách chybí. Z alkaloidů je to hlavně akonitin, jeden z nejprudších a nejrychleji působících známých jedů. Používal se v lidovém travičství.
V přiměřených dávkách zmírňuje neuralgické bolesti, snižuje horečky, např. při chřipce, rýmě, kataru průdušek a chorobách z nachlazení. V malých dávkách dráždí dýchací ústředí. Usnadňuje odkašlávání. |
Na co se hodí |
| Vnitřně jako antineuralgikum a antirevmatikum. Bez lékařského předpisu a kontroly nelze drogu užívat. Použití oměje v lidovém léčitelství je krajně nebezpečné. Protože všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy, je nutná při zacházení s omějem úzkostlivá opatrnost. Smrt nastává z obrny ústředního nervstva už po požití několika gramů kořenu.
Zevně se používá jako lokální anestetikum. Při použití způsobuje přechodné podráždění kůže, záněty a puchýře s následným znecitlivěním nervových zakončení. |
