Pakmín visnaga

Pakmín visnaga (Ammi visnaga)

Popis rostliny

Jednoletá až 120 cm vysoká bylina s listy podobnými kopru a s bílými květy (u kopru žluté) sestavenými okolíky. Má drobné, hladké, pětižeberní plody (dvojnažky) podobné bedrníkovým (asi 1600 plodů váží 1 g). Kvete od června do září.

Kde ji najdeme

Roste ve Středomoří, v Africe a v Malé Asii. Hlavně se vyskytuje a pěstuje v Egyptě.

Co je dobré

Plod (Fructus ammi visnage).

Jak na to

Plody se sbírají v době dozrávání v červenci až září. Okolíky se seřežou, nechají proschnout, vymlátí, vytřídí a vyčistí. Droga má slabě kořenitý pach a chuť.

Plody pakmínu visnaga se snadno zamění s plody pakmínu většího, popřípadě s jinými plody mrkvovitých rostlin.

Co obsahuje a umí

Obsahuje chromony, hlavně khelin (až 1,0%), malé množství khelinolu a visnagin, glykosid khelol, skupinu kumarinových látek zvanou „visnagan“, flavonové glykosidy a mastný olej.

Uvolňuje křeče. Hlavní protikřečovou látkou je khelin. Visnagin působí o polovinu slaběji a ještě menší účinek má khelol a jeho glykosid. Odvar nebo tinktura vyvolává útlum hladkého svalstva, zvláště močovodu, žlučových cest, žlučníku a bronchů. Dobré léčebné výsledky se vysvětlují spolupůsobením jednotlivých obsahových složek. Čisté látky působí při stejném dávkování slaběji. Droga též působí rozšíření věnčitých tepen a zlepšuje kontrakci srdce. Účinek je podmíněn hlavně khelinem, který ve větších dávkách může vyvolat nevolnost, závrať nebo i kolaps.

Na co se hodí

Vnitřně v odvaru jako spazmolytikum a vazodilatans (5 g na 100 ml, 2-3krát denně) při křečích močových a žlučových cest, hlavně k vypuzení ledvinových, močových a žlučových kaménků a při bronchiálním astmatu. Dále se užívá při angíně pectoris. Používá se jako surovina k izolaci čistých látek, zvláště khelinu.