Pakmín visnaga (Ammi visnaga)
Popis rostliny |
| Jednoletá až 120 cm vysoká bylina s listy podobnými kopru a s bílými květy (u kopru žluté) sestavenými okolíky. Má drobné, hladké, pětižeberní plody (dvojnažky) podobné bedrníkovým (asi 1600 plodů váží 1 g). Kvete od června do září. |
Kde ji najdeme |
| Roste ve Středomoří, v Africe a v Malé Asii. Hlavně se vyskytuje a pěstuje v Egyptě. |
Co je dobré |
| Plod (Fructus ammi visnage). |
Jak na to |
| Plody se sbírají v době dozrávání v červenci až září. Okolíky se seřežou, nechají proschnout, vymlátí, vytřídí a vyčistí. Droga má slabě kořenitý pach a chuť.
Plody pakmínu visnaga se snadno zamění s plody pakmínu většího, popřípadě s jinými plody mrkvovitých rostlin. |
Co obsahuje a umí |
| Obsahuje chromony, hlavně khelin (až 1,0%), malé množství khelinolu a visnagin, glykosid khelol, skupinu kumarinových látek zvanou “visnagan”, flavonové glykosidy a mastný olej.
Uvolňuje křeče. Hlavní protikřečovou látkou je khelin. Visnagin působí o polovinu slaběji a ještě menší účinek má khelol a jeho glykosid. Odvar nebo tinktura vyvolává útlum hladkého svalstva, zvláště močovodu, žlučových cest, žlučníku a bronchů. Dobré léčebné výsledky se vysvětlují spolupůsobením jednotlivých obsahových složek. Čisté látky působí při stejném dávkování slaběji. Droga též působí rozšíření věnčitých tepen a zlepšuje kontrakci srdce. Účinek je podmíněn hlavně khelinem, který ve větších dávkách může vyvolat nevolnost, závrať nebo i kolaps. |
Na co se hodí |
| Vnitřně v odvaru jako spazmolytikum a vazodilatans (5 g na 100 ml, 2-3krát denně) při křečích močových a žlučových cest, hlavně k vypuzení ledvinových, močových a žlučových kaménků a při bronchiálním astmatu. Dále se užívá při angíně pectoris. Používá se jako surovina k izolaci čistých látek, zvláště khelinu. |
